|
|
Vysvětlivky k odborným výrazům |
|
| CIHLY, MALTY, ZDIVO | |
Cihlářské suroviny |
Zeminy vzniklé přírodním rozkladem hornin. Pro výrobu cihlářského zboží jsou použitelné buď přímo nebo po náležité úpravě. Patří mezi ně spraše, sprašové hlíny, hlíny naplavené a úboční, cihlářské jíly a slíny a zpevněné cihlářské suroviny ( opuka, slínovec apod. ). |
| Cihelný střep | hmota, kterou je tvořen vlastní cihlářský výrobek. Z hlediska stavebně technického, hygienického a optimálního prostředí v obytných místnostech je to ne-li nejlepší, tak jeden z nejvýhodnějších stavebních materiálů. |
| Cihlová barva | charakteristická červeno oranžová barva vypáleného cihelného střepu, důsledek přítomnosti oxidů železa v cihlářských surovinách. |
| Cihla | umělé
kusové stavivo tvaru pravoúhlého rovnoběnostěnu vyrobené z cihlářské suroviny a
vypálené při teplotě okolo 900 oC ( případně vysušené ). Z cihel se stavělo už 7 000 let př.n.l. ( některé prameny uvádí dokonce 15 000 let př.n.l. ). Cihla je tak, spolu se dřevem a kamenem , vůbec nejstarší stavební materiál. Používá se však dodnes, což je jasným důkazem výborných vlastností cihlářských výrobků. |
| Cihelná tvarovka typu THERM | příčně
děrované lehčené velkorozměrové kusové stavivo ( někdy nesprávně nazývané
tvárnice ). l příčné děrování - otvory tvarovky probíhají ve zdivu kolmo na ložnou spáru l lehčení-snižování objemové hmotnosti výrobků. V tomto případě kombinací obou používaných způsobů, tzn. objemově ( pomocí otvorů-zmenšení podílu střepu v celém objemu výrobků ) i ve střepu ( pomocí přísad do cihlářské suroviny-např. piliny, které při výpalu výrobku shoří a v cihleném střepu zůstanou póry ) l velké rozměry- ve srovnání s klasickým formátem cihly plné ( 290 x 140 x 65 mm ) má tato tvarovka rozměry např. až 440 x 247 x 238 mm ( objem výrobku je 10x větší ). |
| Malta | stavivo vzniklé ztvrdnutím směsi drobného kameniva, anorganického pojiva, přísad a vody. Používá se k vzájemnému spojení stavebních prvků a dílců a k úpravě povrchu stavebních konstrukcí |
| Omítka | jedno nebo vícevrstvá povrchová úprava stěn a stropů vzniklá zatvrdnutím maltové směsi. Plní požadavky fyzikální i estetické a to v exterieru ( omítka vnější - vystavená působení klimatických vlivů ) a v interiéru ( omítka vnitřní - nezetížená klimatickými vlivy ). |
| Tepelně
izolační malta ( omítka ) |
má objemovou hmotnost ve vysušené stavu do 1100 kg.m-3 ( tepelně izolační omítka do 600 kg.m-3 ) a koeficient tepelné vodivosti menší než 0,4 W.m-1.K-1 ( tepelně izolační omítka menší než 0,2 W.m-1.K-1 ) Tepelně izolační malta nebo omítka ( nazývaná také lehká nebo teplá ) se používá ke zvýšení tepelného odporu konstrukce. |
| Suché maltové a omítkové směsi | výrobcem připravené směsi v sypkém stavu, složené z anorganických pojiv, plniv a přísad, dodávané v silech nebo pytlované. Zpracovávají se na místě užití po přidání dávky vody doporučené výrobcem. |
| Spára | vodorovná ( ložná spára ) nebo svislá ( styčná spára ) mezera mezi dvěma stavebními prvky vyplňovaná maltou. |
| Ložná spára | se vyplňuje maltou v celé ploše, nestanoví-li projektant jinak ( k přerušení tepelného mostu v ložné spáře je možné použít ložné spáry oslabené podélnými dutinami ). U tvarovek typu THERM se používá ložná spára o tloušťce 12 mm. |
| Styčná spára | u tvarovek typu THERM se maltou nevyplňuje ( tvarovky se kladou na sraz, a jsou mezi sebou propojeny systémem do sebe zapadajících ozubů ). |
| Zdivo | stavební konstrukce vzniklá skládáním přírodních nebo umělých kusových staviv ( zdících prvků ) spojovaných pojivem ( maltou apod. ) nebo kladených na sucho. |
| Kusové stavivo | zdící prvek tvaru hranolu s největším rozměrem zpravidla ve vodorovném směru. |
| Vazba zdiva | prostorové uspořádání zdících prvků ve zdivu tak, že jejich vzájemným přesahováním ve směru podélném i příčném se zatížení přenáší všemi vrstvami a zajišťuje se vnitřní spojitost zdiva. |
| Nosné zdivo | přenáší zatížení jinými konstrukcemi ( např. stropem, schodištěm, krovem apod. ) a vlastní tíhu. Průřezovou plochu musí mít větší než 0,04 m2. |
| Obvodové zdivo | odděluje vnitřní prostor budovy od vnějšího prostoru. |
| Výplňové zdivo | tvoří nenosnou výplň nosné konstrukce ( např. skeletu, příčných nosných zdí aj. ) |
| Nenosné zdivo | přenáší pouze vlastní tíhu a lze ho odstranit, aniž by byla ohrožena statická únosnost konstrukce. |
| Příčka | člení vnitřní prostor budovy z důvodů zrakových, světelných, tepelných a zvukových |
| Přizdívka | tvoří vnější líc stěnové konstrukce. Není spojena vazbou s vnitřní stěnou nebo s jinou nosnou konstrukcí a nepřispívá k její únosnosti. |
