Zateplení domu

Možnosti úspory tepla při izolaci střech - Požadované hodnoty tepelných odporů a další efekty možných úprav

ČSN požaduje pro střechy vyšší tepelný odpor než pro obvodový plášť budovy. Studený strop obytné místnosti je totiž plošně mnohem větší než obvodové zdivo dané místnosti a způsoboval by nejen vysoké ztráty tepla, ale také velké "studené sálání" na člověka a výrazně by tak zhoršoval tepelnou pohodu.

Pro střechy obytných budov je tepelný odpor stanoven v závislosti na jejich sklonu ve třech variantách (přípustný, požadovaný a doporučený) takto:

	hodnoty tepelného odporu R (m² . K . W^-1)
	přípustné	požadované	doporučené

střecha sklonu nad 45^o	1,25	2,00	2,90
šikmá střecha sklon 5 - 45^o	1,60	2,50	3,65
plochá střecha	1,90	3,00	4,35

Základní tepelný odpor střech se sklonem (např. taška + bednění nebo lepenka) je téměř zanedbatelný, pohybuje se jen v desetinách (např. R=0,2m² . K . W^-1), takže celý požadovaný zbylý tepelný odpor je nutno krýt tepelně izolační vrstvou tloušťky značně převyšující tloušťku izolace u obvodového zdiva.

V praxi se izolace vkládá buď mezi krokve (krokvové pásy) nebo tam, kde půda není používána, volným položením izolace na podlahu půdy (doporučujeme tepelné pásy o tloušťce 160 - 180 mm).

Vhodnou tepelnou izolací střechy lze snížit tepelné ztráty na polovinu až třetinu původní hodnoty, což představuje až 10% úsporu nákladů na vytápění. Optimálním řešením s krátkou dobou návratnosti je zateplení střechy spolu s vestavbou podkrovních obytných místností.

Možnosti úspory tepla při izolaci střech - Zateplení střech

Zateplení střech patří mezi profesně obtížné úkoly:

střecha je namáhána působením povětrnosti, navíc odlišně v jednotlivých svých částech,
souvislou tepelně izolační vrstvu zajistí jen návaznost střechy na obvodové zdi,
tepelná izolace střechy musí být doplněna kvalitní hydroizolací; případná kondenzace vodních par by znamenala snížení tepelně izolačních vlastností,
různost konstrukce střech a jejich údržby neumožňuje jednotné jednoduché řešení.

Tato a další nebezpečí vyžadují kvalitní provedení zkušenými odborníky. Rodinné domky se staví převážně se šikmými střechami s různým sklonem. V praxi se uplatňují zejména šikmé odvětrávané střechy s půdou nebo stálou tloušťkou vzduchové vrstvy, kdy šikmá střecha přiléhá k vytápěnému podkroví. Zejména u atypických provedení by měl rozhodovat projektant (odborník). Případnému pronikání vlhkosti krytinou do izolace je nutno zabránit hydroizolační fólií a z druhé strany tepelné izolace parotěsnou zábranou tak, aby nedošlo k vlhnutí tepelně izolačních pásů vkládaných mezi krokve.

Doporučené skladby zateplení šikmých střech krokvovými pásy jsou patrné z obr. 12, který je doplněn i doporučeným tepelným odporem a tloušťkou izolace pro sklon střechy do 45^o. Pro docílení doporučeného tepelně izolačního odporu je nutno zvýšit tloušťku izolace až na 160 mm.

Zateplení šikmých střech

Odvětrávaná střecha

Je vhodná pro zateplení střechy s hladkou krytinou (plech, asfaltový šindel), či střešními taškami. Vzduchová mezera mezi izolací a fólií pro provětrávané střechy umožňuje dýchání izolace a dřeva ve střeše. Vzduchová mezera musí být minimálně 20 mm široká a musí v ní být zajištěno provětrávání. V dolním části střechy se musí dostávat vzduch zvenku do mezery, kterou proudí nahoru a u hřebene vychází větracími otvory ven. Izolace nesmí nikdy zaplnit celou mezeru.

Neodvětrávaní střecha

Pro střechy s profilovanou krytinou (střešní tašky) - izolace vyplňuje celý prostor mezi krokvemi. Ochranu před zatečením a odvod případné vlhkosti ze střechy směrem ven musíme zajistit pomocí hydroizolační fólie.

Izolace trámových stropů

Pokud neplánujete přestavbu ani zateplení podkroví, je vhodné zateplit alespoň strop mezi podlažími. Většina stropů je tvořena trámy a záklopem. Po odstranění záklopu a vyčištění prostoru mezi trámy (např. průmyslovým vysavačem) lze přímo pokládat izolaci. Nakonec se vše znovu zakryje záklopem (prkenná podlaha, dřevotřískové desky apod.). Vyplnění mezer mezi trámy tepelnou izolací zároveň zvýší i neprůzvučnost stropu.

Postup prací - izolace střech


Na krokve položte hydroizolační fólii, která zabraňuje zatékání dešťové vody do izolace. Pojistná hydroizolační fólie se pokládá vodorovně od zdola nahoru s minimálním přesahem 10 cm. Pojistnou hydroizolační fólii volíme podle toho, zda se jedná o odvětrávanou nebo neodvětrávanou střechu.	Odměřte vzdálenost krokví od sebe. Rozviňte krokvový pás KP 01 a pomocí nože a pravítka uříznete desku širší o 1 - 2 cm než rozteč krokví a vložte ji mezi krokve tak, aby nevznikaly žádné mezery. Pro snadnější odměřování má krokvový pás po 10 cm čárkování. V případě neodvětrávané střechy zatlačte izolaci až na pojistnou hydroizolační fólii. U odvětrávané střechy musíte mezi hydroizolační fólii a izolací ponechat větrací mezeru min. 2 cm.

Izolaci a krokve překryjte parozábranou, která zabraňuje pronikání vodní páry zevnitř domu do izolace. Parozábranu natahujte po jednotlivých pásek vodorovně s přesahem cca 10 cm a na krokve ji přichyťte sponkovačkou. Přesahující spoje parozábrany slepte oboustrannou lepicí páskou. V místě napojení parozábrany na navazující stavební konstrukci spoj dotěsněte lištou a utěsňovací páskou. Na takto připravenou šikmou stěnu	V případě, že Vám výška krokví neumožnila izolovat v doporučované tloušťce izolace 16 cm, můžete na instalovanou parozábranu dodatečně položit izolaci v potřebné tloušťce: přes krokve vodorovně položte ocelovou konstrukci z C profilů (případně dřevěných hranolů) potřebné výšky 60 cm od sebe a vyplňte ji izolačními deskami. Na takto připravenou konstrukci můžete pokládat obklad, např. sádrokarton.